Hana Volkmerová pracuje jako divadelní lektorka v Divadle loutek Ostrava a tohoto času je na rodičovské dovolené. To jí dovoluje páchat mnohé divadelní a loutkové inscenace a setkání pro nejmladší diváky už ve věku od 1 roku: Bato a Lato, Ťuk, ťuk, ťuk. Tučňák?! apod.
Co byste s největší pravděpodobností dělala, kdyby se ve Vašem životě neobjevily loutky?
Divadelní lektorku v činoherním divadle. Asi. Nebo bych učila dramaťák. Furt u divadla!
Kdybyste mohla být loutkovou postavou, která by to byla a proč?
Čarodejnice. To mě napadlo okamžitě. Sbírám byliny, léčím jimi rodinu. Ale to bych byla asi spíš babka kořenářka nebo kouzelná babička, ne?
Inspirovala vás doba Covidová k nějakým novým projektům?
Spíš k práci v online prostoru a učení se pracovat v něm.
Jaké superschopnosti jste v sobě objevila?
Tady mi naopak přemýšlení zabralo více času. Tak asi schopnost být v karanténě, nesmět vyjet na chalupu na Slovensko a do jiného kraje k babičce, stále mít s tříletou aktivní a zvídavou dcerkou a aktivním zvídavým manželem v jednom bytě po většinu času dobrou náladu a radost z bytí.
Jakou výstavu byste v našem muzeu připravila, kdybychom Vás o to požádali?
Výstavu nejstarších dochovaných loutek u nás a nejnovějších nejmodernějších loutek ve vzájemném souladu i konfrontaci.
