Publikace MLK

Sbírka a historie Muzea loutkářských kultur v Chrudimi

UNI...CO? UNIMA!

Loutky na frontě

Pohádkový život rodiny Lamkových

(O) hlasy žen v české kultuře - Věra Říčařová

Spejbl a Hurvínek - Deník sběratele

Hurvínek má narozeniny

Obrazy z dějin českého loutkářství

Živé dědictví loutkářství

Alois Tománek, scénograf

Pavel Kalfus, scénograf

Fratišek Vítek a Věra Říčařová: Jeden život

Bílé prapory nad Evropou

Divadlo zrozené z vody

 

Sbírka a historie Muzea loutkářských kultur v Chrudimi

Publikace vydaná u příležitosti 50. výročí založení Muzea loutkářských kultur v Chrudimi. Popisuje složité pozadí vzniku muzea i prvních zhruba 30 let fungování této instituce, která je nejstarším oborovým muzeem tohoto druhu u nás. Čtenáře seznámí i se strukturou sbírky muzea a nejvýznamnějšími sbírkovými předměty.

Text a redakce: Richard Matula
Grafická úprava a sazba: Marie Sieberová
Foto: Oto Palán, Marie Sieberová, Ivana krennerová
Obrazové podklady: MLK v Chrudimi, SOKA Chrudim
Popisky fotografií: Eva Brabencová, Lucie Holanová, Richard Matula
Abstrakt: Břetislav Oliva
Korektury: Radka Loukotová
Překlady: Johana Horálková
Korektury překladu: Bobby Pacewicz
Tisk a knihařské zpracování: H.R.G. spol. s.r.o., Litomyšl
 

UNI...CO? UNIMA!

Publikace vydaná k 90. výročí založení mezinárodní loutkářské organizace UNIMA mapuje českou stopu v historii této instituce od jejího založení v roce 1929 v Praze po současnost.

Česká stopa v historii mezinárodní loutkářské organizace
Editor
: Nina Malíková
Texty: Simona Chalupová, Jarmil Chládek, Nina Malíková, Michael Meschke, Jan Novák, Martina Pecková Černá
Odborná redakce: Nina Malíková
Redakční spolupráce: Eva Brabencová
Obrazové přílohy: archivy MLK, Divadla S+H, divadla Říše loutek, města Plzně, Michaela Meschkeho, Ladislava Kaisra
Foto: Štěpán Bartoš, Beata Berg, Stanislav Boloňský, Václav Chochola, Ivana Krennerová, Patricia Leeson, Frank Wenig
Grafická úprava a sazba: Kristýna Vilčová
Korektury: Karolína Chalupová, Tim Johnson
Tisk: Fronte s.r.o.
Překlad do angličtiny: Margaret Skodon

 

Loutky na frontě

Publikace Loutky na frontě z pera kurátora Richarda Matuly vznikla u příležitosti stejnojmenné výstavy ke stému výročí konce první světové války a vzniku novodobého českého státu. Představuje fenomén českého loutkářství na bojištích první světové války i v zázemí. Přibližuje osudy českých loutkářů na bojištích i příběhy „válečných“ loutek, např. loutkového divadla italských legionářů bratrů Kopeckých nebo plošných loutek Josefa Matěje Gottlieba vyrobených z dopisnic maďarské polní pošty. Popisuje rovněž i vznik prvních uměleckých loutkových scén v Čechách a jejich činnost za první světové války. 

Text a redakce: Richard Matula
Fotografie: Marie Sieberová
Obrazové podklady: MLK v Chrudimi, VÚA-VHA Praha, SOKA Písek, Archiv Divadla S+H
Grafická úprava a sazba: Marie Sieberová
Korektury: Karolína Chalupová
Tisk a knihařské zpracování: Fronte s.r.o., Sezemice
Překlad resumé do angličtiny: Margaret Skodon
Vydalo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi v roce 2018 u příležitosti 100. výročí konce 1. světové války a vzniku Československa.
Publikace vychází za laskavé finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

 

 

Pohádkový život rodiny Lamkových

Kniha Pohádkový život rodiny Lamkových formou vzpomínek zpracovaných editorkou Janou Tomášovou přibližuje čtenářům kouzelný svět rodinné umělecké „dílny“ legendárních tvůrců animovaných filmů, manželů Hany a Josefa Lamkových. To vše v kontextu doby a prostředí pražské umělecké bohémy, ve kterém Hana a Josef Lamkovi žili a tvořili. Kniha obsahuje fotografie dokumentující jejich neobyčejně bohatou tvorbu, řadu dobových, dosud nezveřejněných materiálů a především autentické vzpomínky Hany Lamkové. Publikaci vydává Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi jako své poděkování Haně Lamkové za „pohádkový“ dar, kterým rozšířila sbírku Muzea loutkářských kultur v Chrudimi a umožnila tak uchovat loutky z filmů, na nichž se s manželem Josefem podíleli, pro další generace.

Text: Jana Tomášová, Hana Lamková, Hana Gormanová
Fotografie: Ivana Krennerová, Karel Štoll, Taťána Billerová, Dagmar Korejsová, Blanka Chocholová, archiv MLK, archiv rodiny Lamkových,
Obrazové podklady: Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, archiv rodiny Lamkových
Odborná redakce: Simona Chalupová
Obrazová redakce: Jana Tomášová
Korektury: Karolína Chalupová
Grafická úprava a sazba: Lucie Zajíčková
Tisk a knihařské zpracování: Fronte s.r.o., Sezemice
Vydalo Muzeum loutkářských kultur v roce 2018.
Publikace vychází za laskavé finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

 

(O)hlasy žen v české kultuře - Věra Říčařová

Kniha (O)hlasy žen v české kultuře - Věra Říčařová s předmluvou ministra kultury Daiela Hermana je prvním svazkem nové ediční řady věnované ženám, které zanechaly významnou stopu v české kultuře. Obsahuje studii Andrey Králové, která se zabývá výtvarnou tvorbou Věry Říčařové a jejími inspiračními zdroji. Poprvé jsou zde publikovány i křehké kolorované perokresby Věry Říčařové. Část Dřevěný vesmír, jejímž autorem je Ondřej Hrab, je věnována dnes již legendární inscenaci Piškanderdulá podtitul Josefe!, kterou Věra Říčařová se svým životním i tvůrčím partnerem Františkem Vítkem hraje již čtyřicet let. Publikace obsahuje dobové fotografie z inscenací, řadu obrazových materiálů ze soukromých archivů i z archivu Muzea loutkářských kultur v Chrudimi. Rozhovory v knize doplňují z osobnější stránky obraz života této legendy českého loutkového divadla.

Text: Daniel Herman, Ondřej Hrab, Simona Chalupová, Andrea Králová, David Lipovský, Věra Říčařová
Fotografie: Krysztof Deszczyński, Jakub Hrab, Pavel Kalfus, Ivana Krennerová, Thomas Lom, Jan Merta, Zdeněk Merta, Milan Michl, Zdeněk Michl, Oto Palán, Josef Ptáček, Jindřich Štreit, archiv MLK
Kresby: Věra Říčařová
Obrazové podklady: Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, archiv Věry Říčařové
Grafická úprava, sazba a zlom: Jiří Lammel
Odborná redakce: Simona Chalupová
Tisk: Fronte s.r.o.
Vydalo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi roku 2016.
Vydání knihy laskavě podpořilo Ministerstvo kultury České republiky. 

 

Spejbl a Hurvínek - Deník sběratele

Publikace Deník sběratele poutavě seznamuje čtenáře s okouzlujícím světem sběratelství. Polemizuje o tom, jak se z člověka stane sběratel. Čtenář je vtažen do magického světa dvou slavných loutek Spejbla a Hurvínka. Seznámí ho s jejich historií, hereckou kariérou a také mnohými podobami této dvojice, mezi něž patří loutky pro loutková rodinná divadla, soustružené loutky, skleněnky, maňásci a mnoho dalších. Samozřejmě není opomenut jejich stvořitel Josef Skupa a další osobnosti a loutkové postavy, jejichž osudy se proplétají s dvojicí Spejbla a Hurvínka.

Text a redakce: Denisa Horníková, Kateřina Valíková
Obrazová dokumentace: archiv MLK, archiv divadla Spejbla a Hurvínka
Fotografie: Marie Sieberová
Grafická úprava: Marie Sieberová
Sazba a zlom: Marie Sieberová
Korektura: Karolína Chalupová
Tisk: Fronte s.r.o.
Vydalo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi v roce 2016 u příležitosti 90. narozenin loutky Hurvínka.
Publikace vychází za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

  

Hurvínek má narozeniny

Publikace Hurvínek má narozeniny se představuje ve formě trojrozměrné knihy, v zahraničí známé jako pop up. Některé příběhy z ní doslova vyskočí ke čtenáři. Ilustrace jsou doplněny pohybovými mechanismy. Všechny tyto typy specifických knih jsou založeny na interakcích se čtenáři.Ten je tímto způsobem vtažen do humorného vyprávění o počátcích Josefa Spejbla v loutkovém divadle, dále líčí Spejblovo vzpomínání na rok 1926, kdy se poprvé na scéně objevil spolu s Hurvínkem, či setkání Hurvínka s Máničkou a paní Kateřinou.

Text: Denisa Kirschnerová
Ilustrace: Tomáš Chlud
Odborná redakce: Denisa Horníková, Simona Chalupová
Redakce: Jana Křížová, Arbor vitae
Technické řešení: Milan Weiner
Grafická úprava: Jiří Lammel
Tisk: tiskárna Polička
Vydalo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor vitae.
Publikace vyšla za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

 

Obrazy z dějin českého loutkářství

Kniha Obrazy z dějin českého loutkářství seznamuje čtenáře populárně naučnou formou s významným fenoménem české kultury – loutkářstvím. Bohatě obrazově vybavená kniha se zabývá jednotlivými úseky dějin českého loutkářství: vznikem loutkářské tradice v českých zemích, životem kočovných lidových loutkářů, rodinným a spolkovým loutkovým divadlem i výtvarnou podobou loutek a dekorací. Přední odborníci v oboru loutkářství v jednotlivých kapitolách přibližují srozumitelně a poutavě etapy, kterými české loutkářství ve svém vývoji prošlo. Dosud nepublikované historické obrazové materiály ze sbírky Muzea loutkářských kultur v Chrudimi názorně ukazují, jak silně spoluutvářelo naši divadelní kulturu, bez ohledu na to, že nespravedlivě dlouho nebylo chápáno jako „velké umění“. Tato kniha je přirozenou součástí jeho rehabilitace. Všechny kapitoly mají resumé v angličtině, popisky k reprodukcím jsou dvojjazyčné.

Kniha v soutěži Nejkrásnější kniha roku 2012 postoupila do užšího výběru a byla oceněna čestným uznáním v kategorii muzejní publikace roku 2012 v soutěži Gloria musaealis.

Koncepce: Simona Chalupová
Texty: Alice Dubská, Pavel Jirásek, Marie Jirásková, Nina Malíková, Lucie Miklovičová a kolektiv MLK
Překlady: Anne Johnsonová
Fotografie: Oto Palán
Grafická úprava: ReDesign
Vydalo MLK ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor vitae.
Publikace vyšla za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

     

Živé dědictví loutkářství

Zápis východočeského loutkářství do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky dal podnět k úvahám, zda se pokusit o zapsání našeho loutkářství jako celku do seznamu UNESCO. České loutkové divadlo je totiž skutečně výjimečným fenoménem, uznávaným v celosvětovém kontextu. Co přispělo k této popularitě, jakými etapami si české loutkářství prošlo, jací byli a jsou jeho tvůrci, i jak si stojí naše profesionální a amatérské loutkářství v současnosti, o tom pojednávají studie Alice Dubské, Kateřiny Leškové Dolenské, Niny Malíkové, Petra Pavlovského a Luďka Richtera v knize Živé dědictví loutkářství. Publikaci otevírá úvaha Miloslava Klímy o důležitosti nehmotných kulturních statků a uzavírá ji stať o východočeském loutkářství. Jednotlivé studie doplňuje bohatá fotodokumentace, přehledy loutkářských souborů, festivalů a muzeí.

Odborná redakce: Zuzana Vojtíšková
Text: Jaroslav Blecha, Alice Dubská, Alena Exnarová, Lenka Jaklová, Miloslav Klíma, Kateřina Lešková Dolenská, Nina Malíková, Petr Pavlovský, Luděk Richter
Jazyková redakce: Tereza Hýsková
Obálka, grafická úprava a sazba: Štěpán Marko a Jan Horčík'
Výběr fotografií: Lucie Miklovičová, Michal Drtina, Zuzana Vojtíšková
Tisk: PB Tisk Příbram
Vydala Akademie múzických umění v Praze ve spolupráci se Sdružením pro podporu tradic východočeského loutkářství a Muzeem loutkářských kultur v Chrudimi.

Alois Tománek, scénograf

Publikaci Alois Tománek, scénograf vydalo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi v roce 2012 u příležitosti výstavy Pavel Kalfus a Alois Tománek: Společně, každý svou cestou, která mapovala uměleckou tvorbu těchto dvou významných scénografů loutkového divadla a oslavovala jejich 70. výročí narození. Muzeum chtělo tímto počinem upozornit na neobyčejný rozsah, kontinuitu a mnohotvárnost jejich práce a její význam pro českou profesionální divadelní loutkářskou tvorbu.

Úvodní kapitola Svět loutek Aloise Tománka cituje z prací divadelní historičky Sylvy Šimáčkové-Marešové (1933–2007), na dalších stránkách režisér Karel Brožek vzpomíná na společnou práci s Aloisem Tománkem a kromě líčení inscenačních postupů a ocenění specifik jednotlivých scénografických řešení podává i barvitý obraz o době, ve které jejich společná divadelní díla vznikala. Jeho text je doprovázen řadou fotografií z inscenací i Tománkovými scénografickými návrhy a kresbami. Ačkoliv se publikace pro svůj rozsah věnuje jen výběru z více než dvou set třiceti scénografických prací Aloise Tománka, nabízí ucelený pohled na jeho tvorbu. Nezapomíná ani na Tománkovo působení na Katedře loutkového divadla DAMU Praha, kde vyučoval (a v letech 1986–1990 katedru i vedl) a vychoval tu řadu výborných scénografů. Na závěr jsou zařazeny osobní vzpomínky na předčasně zesnulého tvůrce (19. 1. 2011) od lidí jemu nebližších: Edity Šafaříkové, Niny Malíkové a Pavla Kalfuse.

Koncepce: Simona Chalupová
Text: Sylva Šimáčková-Marešová, Karel Brožek, Nina Malíková, Pavel Kalfus, Edita Šafaříková
Fotografie: Josef Ptáček, Oldřich Pernica, Štěpán Bartoš, soukromé archivy
Obrazové podklady: archiv MLK, archiv časopisu Loutkář, soukromé archivy
Grafická úprava: Michal Kukačka, Mančaft
Sazba a zlom: Michal Kukačka
Oborná obrazová redakce: Nina Malíková
Redakce: Simona Chalupová, Karolína Chalupová, Artefactes
Tisk: Východočeská tiskárna spol. s r. o.
Vydalo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi u příležitosti výstavy Pavel Kalfus a Alois Tománek: Společně, každý svou cestou.
Publikace vyšla za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

Pavel Kalfus, scénograf

Publikaci Pavel Kalfus, scénograf vydalo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi v roce 2012 u příležitosti výstavy Alois Tománek a Pavel Kalfus: Společně, každý svou cestou, která mapovala uměleckou tvorbu těchto dvou významných scénografů loutkového divadla a oslavovala jejich 70. výročí narození. Muzeum chtělo tímto počinem upozornit na neobyčejný rozsah, kontinuitu a mnohotvárnost jejich práce a její význam pro českou profesionální divadelní loutkářskou tvorbu.

Autorka publikace Andrea Králová se v první kapitole věnuje zařazení tvorby Pavla Kalfuse do kontextu české loutkářské scénografie uplynulých desetiletí. Další kapitoly věnované popisu a rozboru vybraných inscenací doprovázejí dobové fotografie zachycující výslednou jevištní podobu Kalfusových děl a doplňují je jeho výtvarné návrhy i detailní fotografie loutek. V rozsahu této publikace nebylo možné zachytit všechna díla Pavla Kalfuse (z více než sta divadelních výprav u nás i v zahraničí), ale autorka se pokusila představit alespoň nejvýraznější z nich. Kapitola Jak se dělá divadlo s Pavlem Kalfusem zachycuje dojmy Simony Chalupové z jejich společné práce v Polsku. V závěrečném rozhovoru jsou zaznamenány inspirační zdroje tohoto výjimečného scénografa, jeho názory na divadlo i smysl pedagogické práce: „Jako pedagogové v podstatě nemůžeme studenty nic naučit, my jsme zde od toho, abychom jim svými praktickými i teoretickými zkušenostmi pomáhali hledat vlastní názor…“ Pavel Kalfus formoval a vedl od roku 1990 kabinet scénografie Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU Praha a vychoval řadu výborných scénografů.

Koncepce: Simona Chalupová
Text: Andrea Králová, Simona Chalupová
Fotografie: Josef Ptáček, Oldřich Pernica, Štěpán Bartoš
Obrazové podklady: archiv MLK, archiv Pavla Kalfuse, archiv Josefa Ptáčka, archiv Simony Chalupové, archiv Naivního divadla Liberec, archiv divadla MINOR
Grafická úprava: Michal Kukačka, Mančaft
Sazba a zlom: Michal Kukačka
Obrazová redakce: Andrea Králová
Redakce: Simona Chalupová, Karolína Chalupová, Artefactes
Tisk: Východočeská tiskárna spol. s r. o.
Vydalo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi u příležitosti výstavy Pavel Kalfus a Alois Tománek: Společně, každý svou cestou.
Publikace vyšla za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

František Vítek a Věra Říčařová: Jeden život

Kniha František Vítek a Věra Říčařová: Jeden život zachycuje život a tvorbu dvou legend českého loutkového divadla, Františka Vítka (1929) a Věry Říčařové (1936) jejichž tvůrčí život se spojil roku 1967 i ve společný život osobní. Obsahuje studii Pavla Kalfuse, který zařazuje jejich dílo do kontextu vývoje českého loutkářství poslední třetiny 20. století, studii Andrey Králové, která se věnuje vizualitě loutek obou tvůrců a jejich inspiračním zdrojům, i velmi osobní vypravování Františka Vítka a Věry Říčařové o jejich cestě na pozadí společenských proměn. Část s názvem Dřevěný vesmír Františka a Věry, jejímž autorem je Ondřej Hrab, je věnována scénické výpovědi obou protagonistů nazvané Piškanderdulá. Ta měla sice premiéru již v roce 1977, ale její tvůrci ji s neustálými obměnami hrají dodnes. Kniha se podrobněji zabývá i inscenacemi divadla Drak, na nichž se oba tvůrci podíleli a které se staly pro vývoj moderního českého loutkářství přelomovými. Publikace obsahuje dobové fotografie z inscenací, detailní fotografie loutek, řadu obrazových materiálů z archivu Muzea loutkářských kultur v Chrudimi i z archivů soukromých. Otištěna jsou i osobní vyznání oběma tvůrcům od Alfreda Radoka, Petera Schumanna, Jaromíra Zeminy a Helgy Brehme.

Koncepce: Simona Chalupová
Text: Helga Brehme, Ondřej Hrab, Pavel Kalfus, Andrea Králová, Alfred Radok, Věra Říčařová, František Vítek, Peter Schumann, Jaromír Zemina
Fotografie: Jakub Hrab, Pavel Kalfus, Jan Merta, Zdeněk Merta, Zdeněk Michl, Oto Palán, Josef Ptáček, Vladimír Staněk, Jan Vojtíšek
Obrazové podklady: archiv MLK, archiv Věry Říčařové a Františka Vítka
Grafická úprava: Martina Calajová, Michal Kukačka, Mančaft 2013
Sazba a zlom: Martina Calajová
Obrazová redakce: Denisa Horníková
Redakce: Simona Chalupová, Karolína Chalupová, Artefactes
Tisk: Východočeská tiskárna spol. s r. o.
Překlad resumé do angličtiny: Anne Johnson
Vydalo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi v roce 2013.
Publikace vyšla za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

     

Bílé prapory nad Evropou

Doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě Bílé prapory nad Evropou podává pomocí krátkých glos a četné obrazové dokumentace výpověď o vývoji loutkářství za druhé světové války u nás i v Evropě. Díky procházející časové ose se může čtenář postupně seznámit s tím, jaké úlohy loutky plnily v těžkých časech nesvobody, a zjistit, že dokázaly pomoci nejen smíchem. Texty v publikaci vycházejí z prací významných teoretiků loutkového divadla Bořivoje Srby, Alice Dubské, Henryka Jurkowského, Jana Nováka, Zdeňka Bezděka a Eduarda Vavrušky.

Text: Kateřina Valíková, Jana Tomášová, Denisa Horníková
Fotografie: Ivana Krennerová, Marie Sieberová
Obrazová dokumentace: archiv MLK, Památník Terezín (tzv. Heřmanova sbírka, © Zuzana Dvořáková), Městské muzeum Přelouč
Grafická úprava: Marie Sieberová
Sazba a zlom: Marie Sieberová
Redakce: Simona Chalupová
Korektura: Karolína Chalupová
Tisk: Východočeská tiskárna spol. s r. o.
Vydalo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi v roce 2015 u příležitosti výstavy Bílé prapory nad Evropou k 70. výročí ukončení 2. světové války.
Publikace vyšla za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

    

Divadlo zrozené z vody

Publikace Divadlo zrozené z vody byla vydána u příležitosti otevření stejnojmenné výstavy věnované fenoménu vietnamského vodního loutkového divadla. Text je doplněn fotografiemi a zážitky z badatelské cesty do Vietnamu, kterou pracovníci muzea podnikli, a fotografiemi nových přírůstků do zahraniční části sbírky. Vietnamské vodní loutkové divadlo je považováno za jeden z nejspecifičtějších druhů loutkového divadla na světě. Mua roi nuoc oživuje vodní hladiny nížinného severního Vietnamu již od 11. století. Divadlo, při kterém stojí loutkoherci po pás ve vodě a jsou skrytí za bambusovou plentou, sloužilo původně jako regionální venkovská zábava. Publikace seznamuje čtenáře s vývojem vodního loutkového divadla od jeho kořenů v 11. století po moderní dějiny. Zároveň představuje současný stav tohoto umění, profesionální i tradiční venkovskou scénu. Popisuje mechanismus manipulace s vodními loutkami, základní typy a charaktery postav. 

Text: Jana Tomášová, úvod Simona Chalupová
Fotografie: Jana Tomášová, Oto Palán
Kresby: Jarmila Majerová
Grafická úprava: Martina Calajová  (Les kanců)
Sazba a zlom: Martina Calajová  (Les kanců)
Redakce: Simona Chalupová
Korektura: Karolína Chalupová
Překlad resumé do angličtiny: Anne Johnson
Překlad resumé do vietnamštiny: Vu Hai Anh
Tisk: Východočeské tiskárny spol. s r. o.
Vydalo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi v roce 2014 u příležitosti výstavy Divadlo zrozené z vody.
Publikace vyšla za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

Publikace MLK